Resumé článku

Lidský pach a doba jeho uchování na věcném důkazu – Metoda pachové identifikace
pplk. JUDr. František Klimus, Mgr. Zdeněk Krejčí, PhD. et PhD., kpt. Mgr. Zdeněk Kovář, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje České republiky
kpt. Ing. Ivan Fazekaš, Úřad kontroly Ministerstva vnitra Slovenské republiky
JUDr. Magdaléna Krajníková, PhD., Akadémia Policajného zboru v Bratislave

Autoři se ve svém příspěvku: „Lidský pach a doba jeho uchování na věcném důkazu – Metoda pachové identifikace.“ zabývají aktuálně zajímavou oblastí dokazování v trestním řízení, která je v České republice, jakož i ve Slovenské republice velmi aktivně používána. Jde o kriminalistickou metodu identifikace osoby, za využití metody pachové identifikace – metody pachových konzerv. (MPI – MPK) Tato metoda se vědeckým postupem rozvinula jak v rámci kvalitativních postupů, tak i do trestně procesních postupů. Obecné soudy jak v České republice, tak ve Slovenské republice pojímají metodu pachové identifikace jako jednu z možných metod kriminalistické techniky která napomáhá při zjišťování všech okolností pro určení viny pachatele trestného činu. Nicméně v soudní praxi se čas od času objevují námitky k této metodě, a proto se autoři rozhodli, za použití vědeckého přístupu, k experimentální vědecké práci, jejímž cílem bylo ověření možnosti setrvání lidského pachu na věcných předmětech, a to z hlediska ověření doby uchování pachu na předmětu. Vzhledem k tomu, že zmíněná kriminalistická metoda je používána i v jiných zemích, autoři považují za přínosné seznámit širokou odbornou veřejnost s výsledky provedeného vědeckého projektu – experimentů.
Klíčová slova: pach osoby, pachová stopa, kriminalistické zkoumání, metoda pachové identifikace. 

01/2014