Resumé
„Třetí pozice“ jako specifický aspekt hybridního působení v některých státech západní Evropy
plk. Mgr. Kristýna Holubová, Ph.D., Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu, katedra krizového řízení
Mgr. Lenka Jakubcová, Ph.D., Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu, katedra krizového řízení
Mgr. Petr Klíma, MPA, Ministerstvo vnitra České republiky, odbor prevence kriminality
doc. Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D., Policie České republiky, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování, odbor centrální analytiky
Abstrakt
Pojem třetí pozice („mezinárodní třetí pozice“, International Third Position, ITP, někdy se hovoří též o nacionálním anarchismu, strasserismu či komunitarismu) může být chápán jako ideologická směsice, která vznikla v rámci národní či nadnárodní komunikace mezi stoupenci krajní pravice několika zemí, kteří se chtěli vyhnout označení za neonacisty či neofašisty. Koncept, nakolik neusazený, obsahuje jak tradiční ultrapravicové narativy (nacionalismus, neonacismus, antisemitismus, protipřistěhovalecká rétorika, popírání holocaustu nebo vize o nadřazenosti bílé rasy), tak levicové přístupy (podpora znárodňování nebo jiných forem přerozdělování majetku) či jinak definované koncepty (extenzivní ochrana životního prostředí, novoromantické přesvědčení o nezkaženosti venkova nebo důraz na spiritualitu). V konkrétních případech se jedná o skupiny intelektuálů schopné generovat „ideologickou munici“ pro širší spektrum extremistů nebo radikálů. Sama ekonomická teorie třetí pozice je příkladem konceptu, který je stejně tak potenciálně líbivý, jako nerealizovatelný. Příspěvek indikativně mapuje organizace či osoby, zařaditelné do tohoto ideologického konceptu v konkrétních zemích, s důrazem na státy západní Evropy (Itálie, Francie, Spojené království, Německo). Předkládaný příspěvek vychází z kvalitativní obsahové analýzy relevantních sekundárních zdrojů, doplněné komparativním zhodnocením čtyř případových studií. Pozornost je věnována i možným souvislostem mezi tématem a hybridním působením ze strany Ruské federace – která může být vnímána jako aktér, který ideově a zřejmě i jinak podporuje různé evropské antisystémové aktéry, stoupence třetí pozice nevyjímaje. Nakolik je to nesnadné, ambicí autorů je ve vztahu k tématu identifikovat i určitou sekundární vědeckou nadstavbu, obsaženou v dosavadních relevantních odborných studiích. Zaznívají zde i doporučení pro bezpečnostní komunitu ve vztahu k tématu. Příspěvkem autoři tematicky navazují na již publikovanou studii věnovanou třetí pozici jakožto specifickému aspektu sociálního a politického spektra některých států střední a východní Evropy.
Klíčová slova: třetí pozice; radikálové; radikalismus; ideologické pozadí; násilný extremismus; propaganda; alternativa; ideologie; hybridní působení.