Resumé článku
Potenciálně traumatizující hovory a jejich sdílení operátory tísňových linek Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR
Ing. Roman Říha, České vysoké učení technické, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva
Mgr. Martin Hůla, Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra psychologie a biologie, Národní ústav duševního zdraví, Centrum pro sexuální zdraví a intervence, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta UK, Katedra filozofie a dějin vědy
Mgr. Romana Žihlavníková, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí, Newton University, Česká republika
Ing. Kristýna Matoušová, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva
Abstrakt
Tento příspěvek popisuje, jak lidé zpracovávají traumatické události v rámci své práce na tísňových linkách. Výzkum zahrnoval příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR působící na operačních střediscích. Celkem bylo zahrnuto 294 účastníků. Pro získání dat byl použit nestandardizovaný dotazník, vycházející z rozhovorů s pracovníky IZS.
Výsledky ukazují, že nejčastějšími zátěžovými aspekty jsou hovory s osobami, které projevují úmysl spáchat sebevraždu, a situace, kdy volající neví, kde se nacházejí. Traumatické reakce jsou subjektivní a závisí na řadě faktorů, včetně osobní resilience a předchozích traumat. Nejčastěji zásadní zátěž sdílejí operátorky a operátoři se svými partnery.
Tato studie přispívá k lepšímu porozumění traumatickým reakcím spojeným s prací na tísňových linkách a zdůrazňuje potřebu psychologické podpory a monitorování duševního zdraví pracovníků IZS, nejen během, ale i po jejich službě.
Klíčová slova: tísňová linka, tísňové hovory, Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, trauma, resilience.