Resumé článku

K některým problémům ústavních dekretů prezidenta republiky v souvislosti s Lisabonskou smlouvou
Mgr. Aleš Zpěvák, Mgr. Anna Pleierová

Poválečný odsun německého a maďarského obyvatelstva byl uskutečněn na základě tehdy platných předpisů, a to především na základě dekretů vydaných prezidentem republiky dr. Edvardem Benešem. Tento akt můžeme částečně charakterizovat i jako retribuci za příkoří, kterému byli českoslovenští občané vystaveni v době protekto-rátního režimu. V průběhu desetiletí se stávaly a doposud stávají dekrety terčem útoku a na jejich platnost je neustále útočeno především z řad Sudetoněmeckého krajanského sdružení se snahou docílit jejich zrušení. Jedním z prvních pokusů o jejich zrušení byl případ, kdy stěžovatel podal k Ústavnímu soudu stížnost v souladu s ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Stěžovatel se domáhal zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., a to z důvodu, že dekret byl vydán protiprávně, jelikož Edvard Beneš v době jeho vydání neměl kompetence zákonodárného orgánu potřebné pro vydávání zákonných a ústavních předpisů a dále poukazoval na skutečnost, že prezident Beneš na svoji funkci dne 5. října 1938 abdikoval. Nález Ústavního soudu č. 5/1995 Sb. však vyvrátil stěžovatelovu tezi, že prezident nebyl kompetentní k vydávání dekretů. Poukázal na skutečnost, že v roce 1938 sice abdikoval na post prezidenta, ale jeho abdikace byla vynucena politickými změnami v Evropě s akcentem na nátlak nacistického Německa. Z tohoto důvodu jím nikdy nepřestal být, i když jeho zvolení proběhlo až v poválečném Československu v souladu s Ústavou z roku 1920.
Závěrem lze konstatovat, že dekrety prezidenta dr. Edvarda Beneše jsou neopomenutelnou a historicky významnou součástí ústavního pořádku České republiky. Jejich medializace v poslední době nám ukazuje, jak prozřetelné bylo jejich vydání a jaký smysl mají nejen pro českou, ale i slovenskou státnost.
Klíčová slova: Benešovy dekrety, Lisabonská smlouva, Státní rada, Právní rada, Protektorát Čechy a Morava, Sudetoněmecké krajanské sdružení, konfiskace majetku, retribuce, exilová vláda.


Zpět