Resumé článku
Identita jako dialog
PhDr. Petr Nesvadba, CSc., doc. JUDr. Mgr. Joža Spurný, Ph.D.
Mgr. Lukáš Urban, Ph.D., Policejní akademie ČR v Praze
Fakulta bezpečnostního managementu, katedra společenských věd
Text je pojat jako výchozí teoreticko-metodologická úvaha řešení vědeckovýzkumného úkolu „Sociálně rizikové skupiny a rizikové chování“. Autoři koncipují fenomén kolektivní identity nikoli jako cosi statického a jednou provždy daného, nýbrž jako proces sebevymezování určité sociální skupiny, tedy jako dynamické kladení a překračování jejích hranic a tvorbu smyslu. Upozorňují na důležitost reflektovat filosofické kořeny západního typu racionality, založené v nároku „logos“ a „paideia“. Sókratovský přístup k analýze formování identity jim umožňuje chápat ji jako neustávající kladení otázek a prolamování „samozřejmého“. Na tomto základě pak formulují autoři i svou tezi o dialogickém charakteru identity a o její principiální nepřisvojitelnosti a nezcizitelnosti. Text vybízí ke konstituování kritického myšlení, jež je původní intencí řeckých kořenů západní civilizace a jež se bude vyznačovat péčí o otázky, tvorbou skutečného veřejného prostoru a reflexí předpokladů vlastní vztaženosti.
Klíčová slova: Dialog, identita, otázky, racionalita, tvar, západní myšlení, univerzalismus.