Resumé článku
Výzkum globálních bezpečnostních hrozeb: metodologické perspektivy bezpečnostních studií
PhDr. Ivana Olecká, Ph.D., Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostně právní, katedra kriminologie
doc. PhDr. Josef Smolík, Ph.D., MBA, LL.M., MSc., Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu, katedra bezpečnostních studií
Abstrakt
Současné globální bezpečnostní hrozby představují komplexní soubor fenoménů, jejichž dopady přesahují hranice států a zahrnují jak tradiční vojenská rizika, tak netradiční hrozby, jako jsou kybernetické útoky, pandemie, klimatické změny či hybridní operace. Efektivní analýza těchto hrozeb vyžaduje propojení různých teoretických rámců bezpečnostních studií s metodologickou pluralitou, zahrnující kvantitativní, kvalitativní i smíšené přístupy. Autoři tohoto textu chápou security studies jako reflexivní aplikovanou empiricko-analytickou disciplínu stojící na pomezí explanatorního a policy-oriented výzkumu, která kombinuje prvky základního i aplikovaného poznání. V teoretické rovině vychází především ze společensko-vědních tradic mezinárodních vztahů a politologie a usiluje o porozumění vzniku a fungování bezpečnostních jevů, zatímco v rovině prakticky orientovaného výzkumu produkuje strategické odhady, scénáře, risk assessments a policy briefs využitelné ve státní správě, armádě, NATO, think-tancích i soukromém sektoru. Článek systematicky představuje metodologické nástroje vhodné pro hodnocení a predikci globálních bezpečnostních hrozeb, od statistických a regresních modelů přes systémové a agent-based modelování, síťovou analýzu a obsahovou analýzu až po expertní metody, scénářovou analýzu a foresight. Dále se věnuje etickým a praktickým limitům výzkumu, zejména dostupnosti dat, politizaci hrozeb a dynamice bezpečnostního prostředí.
Klíčová slova: globální bezpečnostní hrozby, metodologie, bezpečnostní studia, kvalitativní a kvantitativní metody, interdisciplinární přístup.