Resumé článku
Inklinace prvovoličů ke krajní pravici a míra jejich anomie a sociální distance: sociologická sonda u středoškolských studentů v Karviné
PhDr. Ondřej Moński, Celní správa České republiky, Generální ředitelství cel
Policejní akademie České republiky, Fakulta bezpečnostního managementu, katedra krizového řízení
Abstrakt
Článek analyzuje fenomén příklonu prvovoličů k podpoře krajně pravicových subjektů na příkladu statutárního města Karviná a míru jejich anomie a sociální distance na pozadí širšího trendu příklonu mladých voličů ke krajně pravicovým subjektům v evropských státech v uplynulém desetiletí. Pro svá zjištění využívá empirickou metodu dotazníkového šetření. Město Karviná bylo zvoleno jakožto typický příklad sídla stiženého strukturálními socioekonomickými problémy, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, vysoká kriminalita či znečistěné životní prostředí. V takových podmínkách je obvykle naměřena vyšší míra anomie a sociální distance. Uvedené aspekty pak přispívají k vyšší inklinaci voličů k radikálním politickým proudům. Popularita krajně pravicových politických stran má přitom rostoucí tendenci v řadě členských států Evropské unie, tato oblíbenost je materializována ve stále vyšších volebních ziscích těchto politických stran. Významnou roli v tomto procesu hrají právě mladí voliči včetně prvovoličů, přičemž v některých typech voleb v evropských státech se mezi mladými voliči krajně pravicové strany v nedávné minulosti staly nejúspěšnějšími subjekty. V České republice prozatím nedošlo k natolik výraznému zmohutnění pravicově populistických proudů, jako je tomu ve většině západoevropských států, ovšem v kontextu současné dynamicky se vyvíjející mezinárodněpolitické situace a v kombinaci se stagnující ekonomikou zde existuje potenciál pro vzestup radikálních politických sil.
Klíčová slova: extremismus, radikalismus, krajní pravice, mládež, anomie, sociální distance.