Resum\u00e9 \u010dl\u00e1nku<\/p>\n
K n\u011bkter\u00fdm probl\u00e9m\u016fm \u00fastavn\u00edch dekret\u016f prezidenta republiky v souvislosti s Lisabonskou smlouvou Pov\u00e1le\u010dn\u00fd odsun n\u011bmeck\u00e9ho a ma\u010farsk\u00e9ho obyvatelstva byl uskute\u010dn\u011bn na z\u00e1klad\u011b tehdy platn\u00fdch p\u0159edpis\u016f, a to p\u0159edev\u0161\u00edm na z\u00e1klad\u011b dekret\u016f vydan\u00fdch prezidentem republiky dr. Edvardem Bene\u0161em. Tento akt m\u016f\u017eeme \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b charakterizovat i jako retribuci za p\u0159\u00edko\u0159\u00ed, kter\u00e9mu byli \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 vystaveni v dob\u011b protekto-r\u00e1tn\u00edho re\u017eimu. V pr\u016fb\u011bhu desetilet\u00ed se st\u00e1valy a doposud st\u00e1vaj\u00ed dekrety ter\u010dem \u00fatoku a na jejich platnost je neust\u00e1le \u00fato\u010deno p\u0159edev\u0161\u00edm z \u0159ad Sudeton\u011bmeck\u00e9ho krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed se snahou doc\u00edlit jejich zru\u0161en\u00ed. Jedn\u00edm z prvn\u00edch pokus\u016f o jejich zru\u0161en\u00ed byl p\u0159\u00edpad, kdy st\u011b\u017eovatel podal k \u00dastavn\u00edmu soudu st\u00ed\u017enost v souladu s ustanoven\u00edm z\u00e1kona \u010d. 182\/1993 Sb., o \u00dastavn\u00edm soudu proti rozsudku Krajsk\u00e9ho soudu v \u00dast\u00ed nad Labem. St\u011b\u017eovatel se dom\u00e1hal zru\u0161en\u00ed dekretu prezidenta republiky \u010d. 108\/1945 Sb., a to z d\u016fvodu, \u017ee dekret byl vyd\u00e1n protipr\u00e1vn\u011b, jeliko\u017e Edvard Bene\u0161 v dob\u011b jeho vyd\u00e1n\u00ed nem\u011bl kompetence z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho org\u00e1nu pot\u0159ebn\u00e9 pro vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00e1konn\u00fdch a \u00fastavn\u00edch p\u0159edpis\u016f a d\u00e1le poukazoval na skute\u010dnost, \u017ee prezident Bene\u0161 na svoji funkci dne 5. \u0159\u00edjna 1938 abdikoval. N\u00e1lez \u00dastavn\u00edho soudu \u010d. 5\/1995 Sb. v\u0161ak vyvr\u00e1til st\u011b\u017eovatelovu tezi, \u017ee prezident nebyl kompetentn\u00ed k vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed dekret\u016f. Pouk\u00e1zal na skute\u010dnost, \u017ee v roce 1938 sice abdikoval na post prezidenta, ale jeho abdikace byla vynucena politick\u00fdmi zm\u011bnami v Evrop\u011b s akcentem na n\u00e1tlak nacistick\u00e9ho N\u011bmecka. Z tohoto d\u016fvodu j\u00edm nikdy nep\u0159estal b\u00fdt, i kdy\u017e jeho zvolen\u00ed prob\u011bhlo a\u017e v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku v souladu s \u00dastavou z roku 1920.
\n<\/b>Mgr. Ale\u0161 Zp\u011bv\u00e1k, Mgr. Anna Pleierov\u00e1<\/em>
\n<\/b><\/p>\n
\nZ\u00e1v\u011brem lze konstatovat, \u017ee dekrety prezidenta dr. Edvarda Bene\u0161e jsou neopomenutelnou a historicky v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00fastavn\u00edho po\u0159\u00e1dku \u010cesk\u00e9 republiky. Jejich medializace v posledn\u00ed dob\u011b n\u00e1m ukazuje, jak proz\u0159eteln\u00e9 bylo jejich vyd\u00e1n\u00ed a jak\u00fd smysl maj\u00ed nejen pro \u010deskou, ale i slovenskou st\u00e1tnost.
\nKl\u00ed\u010dov\u00e1 slova:<\/strong>\u00a0Bene\u0161ovy dekrety, Lisabonsk\u00e1 smlouva, St\u00e1tn\u00ed rada, Pr\u00e1vn\u00ed rada, Protektor\u00e1t \u010cechy a Morava, Sudeton\u011bmeck\u00e9 krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed, konfiskace majetku, retribuce, exilov\u00e1 vl\u00e1da.<\/p>\n
\n